Je to zřejmě nejznámější hláška ze Švejka, kterou si Čech vybaví, když přijde řeč na historickou událost, jež se před sto lety stala spouštěcím momentem 1. světové války. "Tak nám zabili Ferdinanda."
Je zajímavé sledovat pár detailů, které v souvislosti se sarajevským atentátem na následníka trůnu míří na Vysočinu.
Arcivévoda František Ferdinand d´Este se ještě deset dní před nešťastnou událostí, tedy 18. června 1914 zastavil u Haugwitzů na zámku v Náměšti nad Oslavou. Aby si tam zastřílel na "holuby".
Jeho milovaná choť hraběnka Žofie Chotková mu sem poslala stručný, přesto vřelý telegram s poznámkou, že doma na Konopišti je všechno v pořádku a počasí je stálé. A že posílá tisíc polibků.
Tou dobou už měl plnou hlavu cesty do Sarajeva také hrabě František Harrach z Velkého Meziříčí. A taky Harrachův řidič Leopold Lojka, původem z Telče.
Luxusní auto pro arcivévodu
Hrabě Harrach – tajný rada a pobočník následníka trůnu – totiž vlastnil jako jeden z mála v té době auto. A to dokonce luxusní sportovní vůz rakouské značky Gräf & Stift s odklápěcí střechou.
"Jako důstojník rakouské armády dostal příkaz poskytnout ho pro potřeby vojenského cvičení v Sarajevu," zmínila ředitelka velkomeziříčského muzea Irena Tronečková. Ve voze nakonec následnický manželský pár 28. června 1914 zahynul. Ale vraťme se o celých deset dnů zpět.
To byl ještě arcivévoda ve svém rozmaru na Vysočině. Haugwitz následníka trůnu pozval na sportovní střelbu a ten na jediný červnový den roku 1914 přijel.
Vztah hraběte Haugwitze a budoucího císaře se podle kastelána státního zámku v Náměšti nad Oslavou Marka Buše nedal nazývat přátelstvím. Spíš lze říct, že se znali z Vídně.
A že se občas stýkali, protože rodina Haugwitzů byla dobře etablovaná u vídeňského dvora ještě z dob panování císařovny Marie Terezie. Tehdy jí jeden z jejích členů dělal sekretáře.
Kopie střelnice z Monte Carla
"Hrabě Haugwitz byl stejně jako arcivévoda vášnivý střelec. Měl sportovní střelnici v zámecké oboře, střelnice už neexistuje. Abychom si rozuměli, nebyla to střelba na živé holuby, ale na letící terče, jak to známe i dnes," vysvětlil Buš. Střelnice byla podle kastelána zmenšenou kopií podobného místa v Monte Carlu.
Poté se konala hostina, na niž byla pozvána i smetánka z okolí. A František Ferdinand d´Este odjel ještě toho dne bez přespání na Konopiště. Spolu s manželkou pak poslal do Náměště jeden ze svých posledních telegramů, v němž poděkoval za příjemně strávený čas.
To už se o tisíc kilometrů dál na jihu Evropy schylovalo k atentátu. Meziříčský hrabě František Harrach a jeho oblíbenec, jeden z prvních profesionálních řidičů na Vysočině Leopold Lojka, původem z Telče, ještě netušili, co je čeká.
Ani u Harracha se nedalo říct, že by byl osobním přítelem následníka trůnu. "Jakožto pobočník a tajný rada byl arcivévodovi k dispozici. Zařizoval pro něj řadu věcí, byla to prostě služba," vysvětlila ředitelka Muzea Velké Meziříčí Irena Tronečková.
Z Telče do služeb smetánky
Zastavme se u řidiče Lojky. "Narodil se v Telči v prosté rodině v roce 1886. A to v tehdejší Fabrické, dnes Hradecké ulici v domě číslo 129. Ten dům stále stojí, byť od té doby prošel rekonstrukcí," sdělil telčský patriot Oldřich Zadražil, kterého baví zjišťovat si fakta o tomto zapomenutém rodákovi.
Lojka se v roce 1909 účastnil jako voják císařských manévrů ve Velkém Meziříčí. Byl zraněn splašenými koňmi a hrabě Harrach se postaral o jeho léčbu. Mladého muže si oblíbil a zařídil mu, aby ve Vídni složil řidičské zkoušky.
A tak se stalo, že mladík z Vysočiny měl tu čest řídit vůz s arcivévodou a jeho chotí v Sarajevu v den, který měl být tak slavnostní.
Skončil ale obrovským fiaskem. Ani hraběti Harrachovi, který jel na stupátku auta po boku budoucího císaře, se nepodařilo zabránit atentátu. Střely Gavrila Principa přišly z druhé strany. Usmrtily nakonec hraběnku Chotkovou i arcivévodu. Harrach už mohl jen nabídnout umírajícímu Ferdinandovi svůj kapesník, aby si otřel krev ze rtů. Pár kapek krve ulpělo hraběti na rukávu.
Po atentátu dal vůz monarchii
"Hrabě po atentátu věnoval vůz monarchii, armáda jej dopravila císaři. Dnes je vystavený ve Vídni v muzeu. A co vím, chystá se o něm v Rakousku knížka," zmínila ředitelka Tronečková.
Leopold Lojka těžce nesl, že nezabránil atentátu. Oženil se, se ženou si otevřeli hospodu ve Znojmě, ale té se nedařilo. Měli dvě děti, starší syn však zemřel. "Došlo k rozluce manželství, paní odešla za novým vztahem do Rakouska. Lojka s mladším synem do Brna, kde si otevřel další hostinec. Měl dluhy, část peněz mu půjčil hrabě Harrach. Ovšem jejich vztah po atentátu ochladl. Lojka poměrně dost pil," podotkla Tronečková.
Šofér, který byl při tom, když si umírající prominentní manželský pár na zadním sedadle 28. června 1914 říkal svá poslední slova, zemřel, aniž si toho mnoho lidí všimlo. V Brně, v červenci 1926.
