Desítky let byl areál v lese nedaleko Studence na Třebíčsku obehnán vysokým plotem a veřejnost do něj měla zapovězený vstup. A šířily se o něm i fámy, že za plotem probíhá výzkum pro vojenské účely.
V posledních letech však bylo detašované pracoviště Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR veřejnosti otevřeno už poněkolikáté. Naposledy uplynulou sobotu při příležitosti Týdne vědy a techniky, který veřejnosti odhaluje laboratoře a činnost vědců i v dalších ústavech.
"Tolik lidí jsme nečekali, je to desetkrát vyšší návštěvnost než v minulých letech," řekl vedoucí detašovaného pracoviště ve Studenci Josef Bryja.
Houfy návštěvníků se tísnily ve skromných prostorách laboratoří a úzkých chodbách tří stavení. V jednom se vědci věnují chovu a zkoumání vzácných čolků, v další budově zase zkoumají myši a ptáky. Věnují se například i výzkumu termoregulačního chování vodních živočichů, jako jsou právě i čolci.
"Optimální podmínky k chovu jsme vyvíjeli patnáct let a podle odezvy ze zahraničí máme jedny z nejlepších, o jakých kdy slyšeli," řekl k posluchačům v laboratořích s čolky jeden z vědců.
Návštěvníci si u čolků například také vyslechli, že k jejich úspěšnému chovu je zapotřebí neupravovaná voda bez chloru. K tomu má výzkumné pracoviště vlastní studnu, odkud vodu odebírá. "Pokud ve studánce nebo potoce naleznete larvu mloka skvrnitého, můžete se té vody bez obav napít," dodal průvodce areálem. A návštěvníkům také připomněl, že v přírodě jsou čolci chránění.
"V šedesátých letech jsme čolky chytali, když jsme šli ze školy," skočil mu do řeči jeden z návštěvníků, šestašedesátiletý Josef Juránek. Toho přilákala do vědeckého ústavu zvědavost. "V okolí jsem dost jezdíval s traktorem. Zajímalo mě proto, co tady je a jak to funguje, jsem překvapený, že tady v lese něco takového je," dodal Juránek.
A zvědaví návštěvníci si od vědců vyslechli i nejednu perličku. "Tato samice je stará jedenáct let, v přírodě se uvádí maximální délka života osm let. To signalizuje, že podmínky života jsou u nás dobré, navíc se stále ještě množí," řekl třeba vědecký pracovník zaměřený na chov a výzkum čolků. Většina výzkumu zaměřeného na čolky však probíhá na jaře a v létě, nyní je výzkum zazimovaný.
Cyklostezka může vědě pomoci
Návštěvníci si mohli také prohlédnout novou část výzkumného areálu, administrativní budovu, kterou výzkumníci letos otevřeli. A třeba děti v ní měly možnost si v dětském koutku malovat.
"V pátek jsem se z regionálního tisku o této akci dozvěděla, a protože máme v okolní obci chalupu, tak mě zajímalo, co se tady děje, a jsem velice mile překvapená jak účastí, tak škálou nabízených aktivit, které tento areál skýtá, " řekla devětatřicetiletá Eva Kalábová z Brna, která chalupaří v Pozďatíně.
"Pro kolemjdoucí je areál navíc na turistické trase. Myslím, že je tu hodně cyklistů i pěších turistů a dala by se tu zpopularizovat věda a zviditelnit region, přivést sem další lidi, určitě by to neškodilo," zamyslela se Kalábová.
Jednoho z návštěvníků zajímala i údajná vojenská minulost areálu. "Byly zde chemické laboratoře, které byly za minulého režimu potencionálně využitelné, kdyby na nás nepřítel udeřil," reagoval na otázku Josef Bryja.
Žádný tajný výzkum tu nebyl
V minulých dobách se tu vyvíjely i jedy proti hlodavcům. "Ale žádné chemické zbraně, bylo to jen pracoviště, které bylo za vysokým plotem a nebylo uvedené v mapách. Tajný výzkum se tu neprováděl," dodal Bryja, který ve Studenci pracuje už patnáct let.
Od pondělí do středy bude ústav otevřený i pro studenty a zavítá do něj omladina z osmi středních škol. Už v sobotu do něj nahlédla i učitelka biologie Zuzana Jurková.
"Přemýšleli jsme, že bychom sem vzali i žáky, kteří mají o biologii zájem a účastní se třeba biologické olympiády nebo přírodovědných soutěží," řekla Jurková.