Pro mnohé místní je to překvapení, nad kterým kroutí hlavou. "Je dobře, že je most opraven. Ale nechápu, proč musel být omítnut na bílo. Mnohem lépe vypadal bez fasády, kdy byly vidět kameny. Vždyť tak to před opravou i bylo," říkal ve středu ráno muž, který nedaleko mostu žije.
Omítnutí mostu požadovali památkáři. I přibyslavská radnice, která opravy zajišťovala, zprvu protestovala. Argumentovala prodražením oprav i nesouladem s historickou podobou památky.
V Drážďanech objevili obraz mostu
Jenže vše nabralo jiný směr. "V Drážďanech se objevil obraz ronovského malíře Antonína Chittussiho z 19. století. Jeho malba zachytila most omítnutý bílou fasádou," vysvětlil přibyslavský starosta Jan Štefáček.
A to přesvědčilo i radnici. Pokud chtěla vrátit mostu historickou podobu, musela s památkáři souhlasit a nechat ho omítnout.
"V minulosti skutečně omítnutý byl. Bohužel, po více než stech letech bez údržby fasáda opadala a málokdo si dnes pomyslel, že kamenné zdivo bylo zakryto," podotkl starosta.
Stavební firma, která měla opravu památky na starosti, na most fasádu už nanesla. Chybí jí už jen omítnout spodek oblouků, což má v plánu po neděli. Musela tak učinit, stejně jako celou jeho opravu, historickou metodou dle požadavků památkářů.
Omítka je speciální, z Rakouska
Například nemohla použít dnešní vápno, místo něho sehnala speciální v Rakousku vyráběnou směs. Nanášet omítku musela po celém mostě zednickou lžící, stahovala jí krátkým dřevem.
"Sice tam jsou nerovnosti a může to vypadat jako amatérské dílo. Ale ona je to naopak přesná historická podoba. Firma tam vykonala perfektní práci," pochvaloval si Štefáček.
V souladu s metodami starých stavitelů 16. století musela postupovat i samotná oprava mostu. Původní metodou musely být nově vyzděny všechny tři oblouky a vybudovány klenby, striktní byli památkáři i v použití typu kamene.
"Dokonce, když se kámen řezal, musel být z pohledové strany obroušen, aby vypadal jako přírodní. I když ho pak překryla fasáda," poznamenal místostarosta Martin Kamarád.
Po mostě bude i nadále jezdit těžká technika
Jedinou novinkou v konstrukci mostu je osmicentimetrová takzvaná vynášecí železobetonová deska. Ta je položena na vrchu mostu a brzy jí zakryje dlažba. Zvýší nosnost mostu na 22 tun, takže po něm bude moci jako v minulosti projet těžká zemědělská technika.
"Jsem rád, že na tuto variantu památkáři přistoupili a že most i nadále bude sloužit jako most a ne jen jako historická kulisa," konstatoval Kamarád.
Archeologický průzkum prováděný při rekonstrukci potvrdil, že most skutečně pochází ze 16. století. Definitivně vyloučily, že by po mostě mohl projet vojevůdce Jan Žižka, o čemž se některé prameny zmiňovaly.
25. června 2013 |
K dokončení oprav mostu ještě chybí položit dlažbu. Doplněny budou ještě speciální cihly na vršek zábradlí, zabudována deska označující most za historickou památku a vysfaltována bude silnice z obou stran k dlažbě.
"Termín dokončení byl 20. října, ten stihneme. Počítáme, že bychom most mohli otevřít po kolaudaci kolem státního svátku 17. listopadu. A je možné, že jeho otevření pojmeme slavnostněji i s programem. Třeba i ten Žižka se po něm poprvé projede," dodal Štefáček.
Ronovský most nesloužil poslední rok a půl. Nejprve ho v únoru 2012 poškodily ledové kry, pak se probořil pod těžkým traktorem, uškodily mu i letní přívalové deště. Nejnutnější záchrana včetně nynější kompletní opravy přišla celkem na dva a tři čtvrtě milionu korun.
