Na Pelhřimovsku se tyčí čtvrtkilometrový stožár, bude sloužit vědcům

Stožár je vidět už z hodně velké dálky. Pne se k nebi, až to vypadá, že skoro nemůže skončit. Měří rovného čtvrt kilometru. Je to nejvyšší stavba budovaná v zemi po roce 1989 a vyrostla u meteorologické observatoře v Košeticích na Pelhřimovsku.

Vysoký stožár bude sloužit vědcům z Centra výzkumu globální změny Akademie věd, zkráceně CzechGlobe. Množství těch nejmodernějších přístrojů, čidel a sond, jimiž je osazen, jim umožní sledovat kvalitu ovzduší a monitorovat skleníkové plyny a jejich pohyb.

"Díky této stavbě se košetická observatoř stane jedním z páteřních pracovišť v Evropě, které se na sledování skleníkových plynů podílí. Zde použitá nejmodernější dostupná technika slibuje výsledky té nejvyšší kvality," uvedl při pondělním slavnostním představení stožáru ředitel CzechGlobe Michal Marek.

Vysočina ve VIP klubu vědy

"Celá stavba je unikátním vědeckým zařízením, díky němuž se Vysočina dostala do VIP klubu na vědu zaměřených lokalit," podotkl Marek.

Stožár bude osazen celkem 22 přístroji, které budou v různých výškách automaticky měřit nejrůznější parametry vzduchu a odesílat je do celosvětové sítě. Vědci díky nim budou sledovat koncentrace skleníkových plynů.

A v součinnosti s dalšími deseti evropskými měřícími stanicemi bude moci sledovat i transport těchto plynů po kontinentu. "Výška 250 metrů už toto sledování pohybů bez problémů umožňuje," konstatovala Alice Dvorská z CzechGlobe.

V první fázi bude stožár dodávat data o koncentracích a pohybu oxidu uhličitého a metanu. Do budoucna přibude i sledování oxidu dusného. "Priority za poslední čtvrstoletí se ve sledování ovzduší posunuly od monitorování oxidů síry přes ozón ke skleníkovým plynům," řekl Milan Váňa, vedoucí košetické observatoře, která se bude o stožár starat.

Košetická věž

• Je složena z šestimetrových ocelových dílců, základy jsou zabetonované hluboko do země. Stabilitu věže zajišťuje 15 ocelových lan, které jsou dohromady dlouhé dva a půl kilometru. Napnuté jsou do tří směrů, vždy po pěti lanech uchycených v různých výškách.
• Myšlenka na vybudování atmosférické stanice vznikla před dvěma lety. Samotná stavba pak běžela od loňského srpna. Dílo bylo dokončeno na jaře. Montážní firma při tom nepoužívala žádné helikoptéry ani obří jeřáby. Celý stožár složila ručně jen s pomocí kladek.
• "Ke stožáru jsme postupně přidávali další a další šestimetrové dílce. Nahoru jsme je tahali pomocí kladek připevněných přímo ke stožáru. Na vrcholu je vždy osadil a přišrouboval náš pracovník, který tam vyjel v koši," popsal stavění stožáru stavbyvedoucí Pavel Beran. Několikrát stavbu zkomplikoval prudký vítr, který neumožňoval výškové práce.
• V případě potřeby se nahoru dá vyjet motorovým výtahem. Ten jede šachtou uvnitř ocelové konstrukce. Do uzavřené kabiny se vejdou tři lidé, v koši nad ní se vozí menší náklad. Cesta ze země až na vršek trvá přibližně dvacet minut.

Podle vědců z CzechGlobe způsobují rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře nerovnováhu v tepelné bilanci Země. Ta se odráží na stále častějších klimatických extrémech, jako jsou například povodně.

Stožár bude využívat i samotná meteorologická stanice. Měřit na ní bude základní údaje, jako jsou teplota, tlak, vlhkost vzduchu a rychlost a směr větru. A pro své zkoumání ho CzechGlobe zpřístupní i studentům podílejícím se na výzkumných projektech.

Stožár je dárkem ke čtvrtstoletí stanice

Unikátní vědecký stožár byl zároveň dárkem k výročí 25 let fungování meteorologické stanice v Košeticích. Ta klimatické jevy sleduje od roku 1988.

Tehdy začínala jako jedna ze stanic v mezinárodním projektu zaměřeném na sledování kvality ovzduší. "Už tenkrát byla výjimečná ve střední a východní Evropě. Od počátku bylo její nosnou agendou měření kvality ovzduší. Svou pozici si po celou dobu zachovala a i dnes je v tomto směru špičkou," prozradil ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jiří Dvořák.

Observatoř v Košeticích stále sleduje kvalitu ovzduší. Její přístroje ale umožňují sbírat a odesílat i data o aktuálním počasí. A stanice se taktéž věnuje hydrologii, když monitoruje situaci na povodí malého lesního potoka.

Podle Milana Váni, který byl už u počátků provozu stanice, se toho za 25 let mnoho změnilo. "Skoro všechno," směje se. "Tenkrát nebyla žádná automatická technika ani dnešní počítače. Razantně si zvýšila kvalita získaných dat, mnohonásobně lepší jsou laboratorní testy," přiblížil.

Košetická stanice je jednou z nejdéle sloužících stanic v republice, jež se zaměřuje na ovzduší. "Pětadvacet let v životě meteorologické stanice už je dost. Po této době už začíná mít historii a je možné sledovat dlouhodobé trendy v počasí," poznamenal vedoucí úseku ochrany ovzduší ČHMÚ Jan Macoun.

Patří mezi nejvyšší stavby v republice

Atmosférická stanice, jak se také košetický stožár označuje, patří k vůbec nejvyšším stavbám v České republice. S rovným čtvrt kilometrem se zařadila na čtrnáctou příčku.

"Kotvený stožár vysoký 250 metrů je nejvyšší stavbou v Česku, která kdy byla postavena pro vědecké účely," uvedla mluvčí CzechGlobe Petra Rajsnerová. Vyšší jsou pouze elektrárenské komíny a vysílače. Stožár je zároveň vůbec nejvyšší stavbou v republice vybudovanou po roce 1989.

Jakkoliv se může zdát košetický stožár vysoký, ve srovnání s nejvyššími stavbami světa jim sahá jen něco nad kolena. Momentální nejvyšší budova světa Burdž Chalífa ve Spojených Arabských Emirátech je vysoká 828 metrů. Nejvyšší stavbou v České republice jsou dvě vysílací věže u Českého Brodu vysoké 355 metrů.