"Původně jsem chtěl být řezbářem, jenže doba byla taková, že mi to nepřála, takže jsem se dal alespoň na řemeslo, které je řezbařině podobné, a to je kolařina. Naučil jsem se pracovat se dřevem a poznat dobrý materiál, což je základ pro řezbářské řemeslo," vzpomněl na dobu, kdy o budoucnosti nerozhodovalo nadání, ale soudruzi.
"Jinak mě zajímala sochařina, výtvarničina. Až do 35 let, kdy jsem se poznal se sochařem Preclíkem, který byl uznávanou veličinou," vyprávěl Rychnovský.
"Zjistil jsem, že i takový velký umělec a sochař ctí věci, jako je lidové umění a řezbařina. Tak jsem si říkal, že když to takový člověk uznává, nic jiného dělat nebudu. A od té doby, od roku 1980, dělám jen řezbařinu, a to jen betlémy," nastínil výtvarník z Malého Beranova.
Vyřezával i pro Holanďany
Po revoluci vyřezával například figurky pro řezbáře v bavorském spolku betlemářů, který je podle Rychnovského největším na světě. Jeho betlémy šly i dál do světa, třeba do Itálie, Holandska nebo Ameriky.
Nejvíc si však prý váží práce z loňského roku. "To jsem měl to štěstí, že jsem byl přizván ke spolupráci na betlému v Horní Lidči, což je dneska největší a nejmodernější mechanický betlém v republice. Je podtržen hudbou, a tam jsem tedy emotivně poznal, co to je čtvrtý rozměr betlému," uznal Jiří Rychnovský. Sám vyhotovil figurky řemeslníků.
Jiří Rychnovský odmítá, že by i v tak kreativním řemesle, jakým je řezbařina, mohl narazit po letech na stereotyp. "Betlém sám o sobě je natolik široká platforma, že v ní můžete použít všechno," míní muž z Jihlavska.
Třeba v Třešti, ve městě betlémů, se rozhodl tamní expozici obohatit zhotovením postav z Vysočiny. "Vyřezal jsem třeba básníka Bohuslava Reynka nebo nakladatele Floriana," přiblížil svoji práci.
Řezbář z Malého Beranova používá jedině lipové dřevo. "Jsou kolegové řezbáři, kteří řežou figurky z ořechu a hlavně z hrušky. To chce ale zase jiné pojetí, jednodušší figury," tvrdí Rychnovský.
Práce na jedné figurce mu zabere i několik hodin i dní. Třeba ovečka trvá až pět hodin práce. Udělat složitější figury, jako je třeba harmonikář nebo bubeník, to zabere několik dní.
Na uživení to v dnešní době podle Jiřího Rychnovského ale určitě není. "Je to pro mě koníček a dá se říct i dobrodružství, když máte určitou představu, co chcete z figurky udělat, a dřevo někdy ten původní záměr znemožní a musíte se přizpůsobit dřevu. A právě ta spolupráce se dřevem, s tím živým organismem, je na tom to nejlepší a teď v důchodu mě to dokonale naplňuje," dodal senior, který pobírá rentu už deset let.
Vyřezává ze stromu, který údajně sázela Božena Němcová
Řezbář z Malého Beranova používá výhradně lipový materiál. Dřevo na řezbářskou práci musí podle něj alespoň tři roky schnout.
A podařilo se mu sehnat i vzácný materiál. "Poštěstilo se mi v osmdesátých letech sehnat lípu, kterou porazili v Kamenné u Polné. Údajně ji tam měla zasadit Božena Němcová, a toho dřeva si opravu vážím," prohlásil. "Jak je dřevo kolem sto let staré, tak je nejlepší. Ale musí být z kmene," doplnil.
Vlastní betlém má i doma. "Vznikl v době, kdy jsem začal dělat první betlémské figurky. To byly ještě primitivní, jednoduché postavy, abych naplnil scénu. Ale dneska bych už všechno, co jsem tenkrát udělal, raději neviděl," pousměje se Rychnovský nad svými začátky.
První figurky vyráběl pro své syny. Teď je dělá už pro vnuky. Jeden ze synů se vydal v jeho šlépějích. Vystudoval uměleckoprůmyslovou školu. "Tu školu, na kterou jsem se já zásluhou komunistů nedostal," završil povídání řezbář.
