Podnikatelé Dalibor Kopp a Zdeněk Stojánek pracují na projektu geotermální elektrárny v Lažínkách u Moravských Budějovic. Tamní stavební úřad je však zatím odmítá.
"Areál, kde by měla elektrárna vyrůst, je v průmyslové zóně, ovšem regulativ tam nepřipouští výrobu energie. Stačí změna územního plánu a regulativu a projektu nic nestojí v cestě," vysvětlil vedoucí úřadu Vlastimil Novotný.
Dalibor KoppJméno jednapadesátiletého obchodníka z Pavlic na Znojemsku se před několika lety objevilo v souvislosti s černým mezinárodním obchodem se zbraněmi. Jeho pole působnosti tehdy bylo v Iráku, poté v africké Libérii, kde dokonce skončil ve vězení. Odtud uprchl, Interpol ho v roce 2006 dostihl. Kopp za nezákonný prodej zbraní odešel od Vrchního soudu s podmínkou. Teď se podnikatel pohybuje v solárním byznysu v Česku, na Ukrajině a v Bulharsku. A zajímá se o geotermální energii, ve které vidí netušené možnosti. V Lažínkách se podnikateli zalíbil pozemek bývalého supermarketu Prima za čerpací stanicí. Kopp na něm chce stavět elektrárnu o výkonu 10 megawattů. |
Konečné slovo budou mít budějovičtí zastupitelé, Lažínky jsou integrovanou obcí Budějovic. "Záměr je to zajímavý, líbí se nám. Oba podnikatelé nás oslovili a slibují dokonce, že by se odpadním teplem mohlo v budoucnu vytápět nedaleké budějovické sídliště," konstatoval starosta Moravských Budějovic Vlastimil Bařinka.
Elektrárna by měla být bez vlivu na životní prostředí. Kopp si představuje, že by vyrostla za půl roku až rok, na povrchu by byl jen malý objekt. Nepřetržitý provoz by potřeboval okolo dvaceti zaměstnanců.
V uzavřeném okruhu vrtů má cirkulovat voda, kterou bude ohřívat zemské nitro. Tím se získá elektrická a tepelná energie.
Podnikatel Kopp při zmínkách o využití geotermální energie v tuzemsku odkazuje na Vlastimila Myslila ze společnosti Geoterm, předního českého odborníka. "Patří do mého týmu lidí," řekl.
Plány na elektrárnu existují i v dalším městě. Zatím jsou tajné
Sám Myslil však tak optimistický není. Při narážce na jméno pavlického podnikatele Dalibora Koppa musel chvíli pátrat v paměti.
"Už si vybavuji, že jsme před dvěma lety o Lažínkách hovořili. Ovšem ono to není úplně jednoduché. V Česku nejsou činné sopky jako třeba na Islandu, není tu přirozený zdroj horké vody blízko pod zemským povrchem. Abyste mohli využít vysokou teplotu nitra Země, musíte vrtat asi pět kilometrů hluboko, na elektrárnu musíte mít tři takové vrty, navíc ve vyhovujícím podloží. Přičemž nejhlubší dosavadní český vrt má okolo dvou kilometrů," nastínil Myslil.
Domnívá se, že investice je návratná, když se dosáhne poměru pět kilometrů hloubky a teploty hlubiny nejméně 180 °C.
Geotermální elektrárny* Je možné využít koncept "hot dry rock" - teploty kolem 200° C. * V hloubce okolo pěti kilometrů dojde k umělému vytvoření tepelného výměníku. Využije se teplo zakonzervované v podzemních suchých horninách. * Jedním vrtem se k hornině v hloubce zhruba pět kilometrů přivede studená voda a dva boční vrty umožní ohřáté vodě cestu vzhůru. * Tyto zdroje pohání turbínu generátoru. Vedlejším produktem produkce energie je teplo, které lze využít například k vytápění bytů. Zdroj: ČEZ |
"V hrubém přehledu jsem české lokality rozdělil do tří kategorií na více vhodné, vhodné a méně vhodné. Lažínky jsou ve škatulce ´vhodné´, ovšem neproběhl tam žádný ověřovací vrt," podotkl Vlastimil Myslil. Podle jeho soudu taková elektrárna nemůže být v provozu dřív než za tři roky.
On sám ví o rozjetém záměru v Litoměřicích, kde radnice čeká na dvoumiliardovou injekci z dotací. Zatím marně. Nad geotermální elektrárnou přemýšlejí taky v Semilech a dokonce i v jednom z větších měst na Vysočině na sever od dálnice D1. Podnikatel, který chce do tohoto byznysu vstoupit a který je ve městě dobře známý, si ovšem striktně přeje nebýt jmenován.
"Té myšlence věřím. Je to krok k nezávislosti menších měst na plynu z Ruska. Stát tomu zatím není nakloněný, o důvodech bych raději ani nespekuloval. Případné investory odrazuje vysoká vstupní cena - miliarda je moc peněz. A proto, že u nás zatím žádná taková elektrárna nestojí, není vzor," uvedl podnikatel. Podle něj může být pro investora odrazující riziko, že když vše nejde ideálně, vrt se někde v hlubině zbortí.
Geotermální elektrárny jsou v aktualizaci Státní energetické koncepce zahrnuty jako doplňkový zdroj pro výrobu tepla, pro výrobu elektřiny však jen minoritně. "Konkrétní formy podpory prozatím nebyly předmětem jednání, nějakou formu podpory v tuto chvíli nevylučujeme," konstatoval Tomáš Paták z ministerstva průmyslu a obchodu.
