Pokud restituce projdou i Senátem a podepíše se pod ně prezident Václav Klaus, kostel na Zelené hoře by mohl přejít pod správu farnosti Nanebevzetí Panny Marie, která sídlí v areálu bývalého žďárského kláštera.
Podle jáhna Vladimíra Laciny by bylo nutné pustit se do rozsáhlých oprav. "V první řadě je třeba dokončit opravu vnitřku kostela, protože před třemi lety se udělal jen vršek, zbytek na opravu čeká," předjímá Lacina.
V kostele by mohly být pravidelné mše
Kostel, který byl vybudován začátkem osmnáctého století podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichla, by měl pak také více sloužit účelu, pro který byl vystavěn. Tedy jako místo bohoslužby.
"Jednak bychom tam sloužili pravidelné mše. Kostel je původně poutní, takže bychom také chtěli vyhovět farníkům, kteří by jeli řekněme z Bučovic a chtěli v kostele udělat bohoslužbu," říká Lacina.
Podle něj by byla tato vrcholná stavba barokní gotiky přístupná prohlídkám. "Prováděli by je farníci. Takže vedle toho, že bychom přiblížili historii a Santiniho architekturu, chtěli bychom přidat i nějaký duchovní rozměr," dodává jáhen.
V současné době kostel a jeho okolí spravuje Památkový ústav se sídlem v Telči. Od dubna do října zpřístupňuje vnitřek chrámu k prohlídkám, v letních měsících se konají po každý den mimo pondělka.
"Ať bude vlastník jakýkoliv, bude muset provádět stavební opravy v souladu s požadavky na ochranu památky," domnívá se Bohumil Tripal, který je pověřeným kastelánem chrámu na Zelené hoře.
Využití k bohoslužbám by podle něj nevadilo. "Je potřeba si uvědomit, že ta stavba nebyla postavena k prohlídkám, ale právě k takovýmto účelům," domnívá se Tripal. Bohoslužby zde probíhaly několikrát do roka, například o Svatojánské pouti nebo na konci roku.
Hřbitov se musí kvůli UNESCO přestěhovat
Podle jedné z návštěvnic chrámu není důležité, kdo jej vlastní. "Hlavní je, aby byl otevřený veřejnosti a každý se mohl podívat," řekla Marie Rosolová, která si přijela prohlídnout památku světového kulturního dědictví s vnoučaty o prázdninách.
"Já bych raději viděl, kdyby církev v duchu chudoby, čistoty a pokory žádný majetek neměla a proto bych jí ani Zelenou horu nepřál," myslí si naproti tomu Pavel Lohnický.
Žďáru nad Sázavou se případná změna vlastníka chrámu nedotkne. "Městu patří pouze kopeček, na kterém stojí a který jsme vyměnili před patnácti lety s panem Kinským za stejnou výměru půdy," uvedl místostarosta Žďáru nad Sázavou Jaromír Brychta.
Město už nevyužívá ani hřbitov při kostele. Ten nebyl architektem Santinim plánován a vznikl před dvěma stovkami let. Náhrobky jsou postupně přesouvány na nedaleký nový hřbitov. Do roku 2016 musí zmizet úplně kvůli požadavkům UNESCO.
