Kraj Vysočina nemá integrovaný dopravní systém, železniční spojení je omezené, jeho propojení s okolními kraji není ideální. Systém městské hromadné dopravy funguje jen v pár městech.
Peníze na terminályTéměř 87 milionů z regionálního operačního programu získala na rekonstrukci či vybudování přestupního uzlu čtyři města na Vysočině. Projekty Žďáru nad Sázavou a Nového Města na Moravě navazují na již provedené rekonstrukce budov ČD - nyní v obou městech kompletně zmodernizují terminály. Díky projektu Velké Bíteše se rozšíří plocha autobusového nádraží, terminál se přesune do severní části náměstí a náměstí bude moci být upraveno. Jihlava za evropské peníze začne budovat terminál u městského nádraží. |
To jsou hlavní závěry, které studie veřejné dopravy zpracovaná společností MasterCard ve spolupráci s odborníky na dopravu a vysokou školou ekonomickou uvádí v Kraji Vysočina.
"Chybí zde hlavně integrovaný systém veřejné dopravy. Ten by mohl pomoci," zdůraznil Milan Damborský, vedoucí průzkumu a zároveň odborný asistent vysoké školy ekonomické v Praze.
"Propojení by bylo komplikované a nepohodlné"
Kraj Vysočina o jeho zavedení uvažoval ještě před dvěma roky. Nakonec ale tuto myšlenku opustil. "Integrovaný dopravní systém je možné zavést v krajích, které mají jedno spádové centrum, jako jsou například Praha, Brno nebo Plzeň," vysvětluje krajský náměstek pro dopravu Libor Joukl.
Na Vysočině je veřejná dopravní síť úplně jiná. Nemá jedno velké centrum, menší přirozená centra tvoří pět bývalých okresních měst. Jejich propojení integrovanou dopravní sítí by bylo příliš komplikované a podle Joukla v konečném důsledku i nepohodlné.
"Do Jihlavy pojede třeba obyvatel Bohuňovan na Žďársku. Musí nejprve do Bystřice nebo do Nového Města. Odtud se musí dostat do Žďáru. Pak musí do Havlíčkova Brodu a odtud do Jihlavy. Tam by šel na městskou dopravu. Přestupovat by musel čtyřikrát, možná pětkrát. Tak nikdo jezdit nebude," říká.
"Železniční síť není možné srovnávat se sousední jižní Moravou, kde se sbíhají železnice paprskovitě do Brna, které má třetinu obyvatel kraje," vysvětluje Joukl.
Po železnici je tam možné dostat se do okolních měst a odtud pak rovněž po železnici do Brna. "Pak je možné přepravit cestující do spádového města s jedním přestupem. Na Vysočině s více přestupy zhoršíte komfort a lidé budou jezdit raději auty," dodává.
Čtyři města dostanou z Unie desítky milionů
Podle studie by ale mohly v budoucnu dostat větší význam bývalá okresní města. "Výhodou kraje jsou strategicky rovnoměrně rozložená centra, která je možno do budoucna využít jako dopravní uzly," domnívá se Damborský.
Částečně se tak děje už nyní. Na nádražích se dělají potřebné rekonstrukce. V posledních letech se tak stalo například v Jihlavě, v Havlíčkově Brodě nebo ve Žďáře nad Sázavou. Moderní je rovněž stavět takzvané přestupní terminály. V podmínkách Vysočiny jsou to obyčejné autobusové zastávky co nejblíže vlakovému nádraží, na nichž zastaví i vozy MHD. Takový třeba vznikl v Brodě nebo v Chotěboři.
Do budoucna se terminály plánují i v dalších městech, jež získají štědré evropské dotace. Tento týden regionální operační program přislíbil čtyřem městům na Vysočině celkem 87 milionů.
