Zpočátku to vypadalo, že všechno půjde hladce. Město nabídlo majitelům 550 korun za metr čtvereční. Jenže u některých soukromých parcel má předkupní právo stát. A chce ho prostřednictvím pozemkového fondu využít.
"Pokud tedy město chce pozemek koupit, majitel musí nejprve jeho prodej nabídnout státu," popsal mluvčí radnice Radek Tulis.
Jenže stát nabízí za metr méně než 550 korun. A pokud se tedy vlastník parcely rozhodne, že státu nic za menší peníze neprodá, nebude moci ani uzavřít výhodnější obchod s radnicí. Tím se rozvoj skládky značně zkomplikuje.
"Věc se tím prodlužuje, a jak se to projeví na ceně pozemku, zatím nelze předvídat," podotkl mluvčí Tulis.
Před třemi lety stát pozemky ještě nechtěl
Komplikace s předkupním právem se netýká advokáta Petra Nevrkly. Ten vlastní tři pozemky u skládky v Henčově o rozloze půl hektaru. Je ochoten souhlasit v případě jejich prodeje s cenou 550 metrů za metr čtvereční. Má ale jednu podmínku.
"Tu cenu budu akceptovat pouze do konce června příštího roku v případě, že smlouvu uzavřu jako poslední. Nehodlám se dostat do situace, že já bych souhlasil a jiný vlastník by si s městem vyjednal vyšší cenu. Chci mít jistotu, že se bude ke všem přistupovat stejně," sdělil Petr Nevrkla.
Podle náměstka primátora Františka Zelníčka je to podmínka, se kterou město může souhlasit.
Advokát Petr Nevrkla má také písemné sdělení pozemkového fondu, že ten předkupní právo nevyužije. "Mohu s pozemky nakládat podle svého uvážení," doplnil advokát Nevrkla.
Proč tedy pozemkový fond v tomto případě předkupní právo nevyužil a u jiných vlastníků na Henčově ho využít chce? "V roce 2008 nám byly jedním z vlastníků v dané lokalitě nabídnuty pozemky k využití předkupního práva. To nebylo využito, neboť v té době tam nebyl schválen územní plán," sdělil mluvčí pozemkového fondu Ivo Vysoudil.
Mezitím se ale situace s územním plánem a Henčovem změnila. Fond už nyní přijal kvůli rozšíření skládky jednu nabídku na využití předkupního práva. "Nabídka je zpracovávána a práva bude využito. Pokud se pozemky nacházejí v lokalitě, kde došlo ke změně územního plánu, tak nabídky využíváme," doplnil Vysoudil.
Zvětšení o 250 tisíc tun
Henčovská skládka má v současných rozměrech životnost už jen tři až pět let. "Záleží, jak budou lidé třídit. Hraje v tom roli i spousta jiných faktorů," řekl Martin Málek, mluvčí Služeb města Jihlavy.
Díky rozšíření by se životnost prodloužila o šest let a na Henčov by se vešlo dalších 250 tisíc tun odpadu. Pokud by se skládka nezvětšila, musel by se odpad z Jihlavy vozit do nejbližší spalovny, která je v Brně.
"Případně bychom museli využít jinou skládku v Přibyslavi, což by se městu několikanásobně prodražilo," dodal Málek.
