Videoloterijních terminálů, rulet a dalších, takzvaných "jiných technických hracích zařízení, která povoluje a spravuje ministerstvo, přibývá a města jim mohou účtovat pouze pětitisícový místní poplatek. Například v Jihlavě přibylo za dva roky víc než čtyři sta heren, o 110 víc je jich jen za rok v Třebíči.
HazardPočet výherních hracích přístrojů a videoloterijních terminálů: Příjmy v korunách za rok 2010: Příjmy v korunách za rok 2009: |
Centra měst se postupně mění v labyrint tmavých podniků s vášnivými hráči. "Máme obavu, že tyto provozovny postupně vytlačí ze středu města původní obchody a služby. Vypadá to, jako bychom centrum opravovali jen pro pracovníky a návštěvníky heren," postěžovala si starostka Žďáru a senátorka Dagmar Zvěřinová.
Další lukrativní místo přímo na pěší zóně totiž musela nedávno kvůli nájmu vyklidit jídelna s bufetem a její místo obsadí herna. "Pro jídelnu jsme sice našli nové místo, ale to základní problém neřeší," dodává Zvěřinová.
Radním i obyvatelům vadí, že herny provozované ministerstvem, nepodléhají místním vyhláškám ani jiným zákonům, které musí respektovat právě provozovatelé výherních hracích přístrojů.
"Videoloterijní terminály povoluje ministerstvo například i v blízkosti škol, zdravotních zařízení nebo církevních budov. My ale nejsme účastníky povolovacího řízení," uvedl místostarosta Pelhřimova Tomáš Dufek.
Příjmy z hazardu města netěší
Z provozování automatů a videoterminálů získávají radnice ročně statisíce, někde i miliony korun. Ty pak dávají na kulturu, sport a sociální péči. Z údajů o počtu automatů a výtěžcích města se dá vyčíst například i to, že se v Havlíčkově Brodě hraje víc než ve Žďáru nad Sázavou. "To nás těší, ale nejvíc by nás těšilo, kdyby byl výtěžek nulový," říká Zvěřinová.
"Že dcera gamblera může jít na nové hřiště, je pěkné, ale lepší by bylo, kdyby tatínek nechodil do herny a věnoval se jí," uvádí starostka Žďáru.
Závislost na automatech je stále aktuální téma, potvrdila i primářka oddělení léčby závislostí v havlíčkobrodské psychiatrické léčebně Hana Houdková. "Ročně se u nás léčí z gamblerství desítky lidí," sdělila.
Léčba je prý podobná jako u jiných závislostí a ne vždy je úspěšná. Závislí musí první týdny trávit v úplné izolaci od okolního světa. Další tři až pět měsíců se pak učí žít bez hraní. Léčení jednoho gamblera přijde stát asi na 200 tisíc korun.
