Ke konci dubna teplé počasí lámalo rekordy a meteorologové hlásili ze Stráže pod Ralskem nebo Příbrami 23 stupňů. Za pár dnů je všechno jinak. Česko se ve středu ráno dočkalo opět rekordů, jenomže mrazivých. Na Jizerce bylo po ránu minus 12,6 stupně a mrzlo i v nižších polohách.
Největší obavy mráz přidělal sadařům, tak velký propad květnových teplot mnohde nepamatují. "Sídlíme v areálu výzkumného šlechtitelského ústavu v Olomouci, kde je meteorologická stanice od roku 1955. Ve středu ráno jsme tu naměřili minus 2,6 stupně Celsia a to byla vůbec nejnižší teplota za celou dobu, kdy se tu počasí sleduje," popsal předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
Mráz se přehnal sady především v Čechách a částečně na severní Moravě. "Nejčastěji se pohybovaly kolem minus dvou až minus tří stupňů. Jsou ale sady, kde naměřili až kolem minus pěti," dodal Ludvík.
Jabloně mráz zvládnou, v ohrožení jsou hrušně
Výkyv počasí by nejlépe mohly přestát jabloně, které jsou v různém stadiu kvetení. Naopak nejvíce by mráz mohl poškodit stromy peckovin a hrušně, které už odkvetly.
Jak moc mráz ovocné stromy sežehl, se podle sadařů teprve uvidí. "Jednak nás ve čtvrtek čeká další mrazivé ráno a pak také záleží na tom, jaká opatření přijali pěstitelé," míní Ludvík. Například ovocnáři z Tuchorazi na Kolínsku kvůli rozhánění studeného vzduchu před dvěma lety použili dokonce vrtulníky. Letos na ně zatím nedošlo, protože teploty tam neklesly pod minus osm stupňů.
Na mrazivé počasí podle praktických lékařů mohou doplatit i lidé. Tedy jen ti, kteří neposlechli předpověď počasí a málo se ráno přioblékli. Hrozí jim teploty, rýma, kašel nebo zánět močových cest.
"Pokud lidé mají dostatek respektu před přírodou a otužují se a dobře oblékají, neudělá jim to nic. Člověk, který to podcenil, výrazně riskuje změnu zdravotního stavu. Ať už jde o nachlazení nebo infekční onemocnění hlavně respiračního traktu a močových cest," upozornil Lubor Kinšt ze Sdružení praktických lékařů.
Při výkyvech teplot se zhoršuje také zdravotní stav chronicky nemocných a lidí s onemocněním srdce a krevního oběhu.
Klíšťata nezmrzla, včely na čas nevyletěly z úlů
Koho se příliš mráz nedotkne, jsou zvířata. Odborníci tvrdí, že bez problémů náhlou zimu přečkají ptáci nebo třeba klíšťata. "Na ptáky mráz mít vliv nebude, protože hnízdní sezóna ještě není v plném proudu. Aby to poznamenalo ostatní zvířata, to by období chladu muselo být mnohem delší. Jeden ranní mrazík takový efekt mít nemůže," míní Jan Zima z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Neobvykle silný květnový mráz neovlivní příliš ani hmyz. "Většina druhů je na toto zvyklá a bez problému přežijí mrazivou noc s teplotami i minus deset stupňů. Přes den se pak u nich všechny fyziologické pochody napraví," popsal entomolog Oldřich Nedvěd. Třeba klíšťata jsou v chladu ztuhlá, jakmile se ale oteplí, jsou stejně aktivní jako dříve.
Podle Nedvěda hmyz ve větší míře nevymře ani tam, kde teploty šly pod minus deset stupňů Celsia. "Jsou to většinou místa, kde se to občas stává a pokud tam nějaký hmyz žije, je na to zvyklý. A ten, který se tam přistěhuje z teplejšího okolí, ten může vymřít, ale během léta se do takové lokality dostane hmyz nový," dodal Nedvěd.
Jedinou výjimkou jsou včely, které jsou tropického původu a nejsou zvyklé na teploty pod 11 stupňů Celsia. Pokud je nižší, včela přestává být aktivní. "Když je chladný den, vůbec nevyletí ven, protože nejsou schopny dýchat," upřesnil Nedvěd. Pokud chladné počasí trvá dlouho, včely si sežerou zásoby medu a mohou zemřít. Podle meteorologů to ale příliš nehrozí, protože už na konci týdne se zvířata i lidé mohou opět těšit na denní teploty kolem 20 stupňů Celsia.
