Na tabulce je popsána zvláštní společnost podobizen tří mužů: Josifa Vissarionoviče (podle Studeneckých Vysarionoviče) Stalina a prezidentů Masaryka a Beneše. "Vysvětlující deska k Pomníku padlých je nainstalovaná," oznámil Josef Matějek, krajský radní a zastupitel Studence (ČSSD).
O reliéfu Stalina se znovu začalo bouřlivě diskutovat v době, kdy se Studenec stal krajskou Vesnicí roku 2007. V následném referendu pak tři čtvrtiny hlasujících rozhodly, aby tvář diktátora v centru Vesnice roku zůstala.
Na vysvětlovací desce popisují Studenečtí, že pomník vznikl v roce 1920. Tehdy na něm byla jen tvář T. G. Masaryka. Za německé okupace byl reliéf Masaryka zničen. V roce 1947 se místní dohodli, že nechají udělat nový reliéf Masaryka a k němu přidají ještě Edvarda Beneše a Stalina. Na pomníku jsou jména občanů Studence, kteří padli v první a druhé světové válce.
"Pomník je pietním místem obětí obou světových válek a současně historickým odrazem doby bezprostředně po jejich ukončení. Občané Studence se zde shromažďují a pokládají věnce při oslavách vzniku Československého státu a oslavách osvobození," píše se na tabulce.
Pomník vyvolal několik diskuzí
Na konci desky místní připomínají, že o podobě pomníku se v anketě hlasovalo již v roce 1989 z popudu Občanského fóra. Tehdy dopadlo hlasování stejně jako v referendu před dvěma lety: obyvatelé nechtěli z pomníku odloupnout diktátora.
Reliéf Stalina ve Studenci rozvířil v roce 2007 krajskou politickou scénu. Tehdejší hejtman Miloš Vystrčil (ODS) s podporou kolegů radních doporučil tamnímu zastupitelstvu, aby nechalo plastiku odstranit. Stalo se tak během oslav získání titulu Vesnice roku.
To rozzlobilo krajského předsedu komunistů Karla Tvrdého. Obvinil hejtmana, že udělal z vyhlášení Vesnice roku frašku. A doporučil mu, aby se omluvil komunistickému starostovi obce. Představitelé kraje podle KSČM též zavřeli Studenci dveře k úspěchu v celostátním kole soutěže. To ale Vystrčil odmítl.
