"Ostatky byly včera vyzvednuty, řádně zdokumentovány, označeny a uloženy do papírových krabic," řekl policejní vyšetřovatel Michal Laška. Teď se budou ostatky dva měsíce zkoumat. Pak není vyloučeno, že by se kriminalisté opět mohli – i s bagrem – na louku vrátit.
Všechny ostatky se našly ve výkopu o ploše tři krát čtyři metry, první kosti byly objeveny už necelý metr pod zemí. "Všechny vrstvy jsme tam prozkoumali. Terén bude uveden do původního stavu," potvrdila policejní mluvčí Dana Čírtková.
Kosti našli zemědělci už před čtyřiceti lety
Části kostí už na místě našli družstevníci při melioračních pracích v 70. letech minulého století. To bylo za totality a nález hrobu zůstal zcela stranou pozornosti. "To, jestli se jedná o kosterní pozůstatky lidské, nebo zvířecí, zjistí jedině odborník. To, že někdo někde objevil při výkopových pracích ostatky, se nemusí hlásit, pokud není zřejmé, že se jednalo o ostatky lidské," uvedla mluvčí Čírtková
Trestní stíhání pro zamlčení nálezu kosterních pozůstatků tak prý nehrozí. "Otázka je, jestli v tomto konkrétním příkladě by se dotyčnému nálezci ostatků dalo dokázat, že věděl, že se něco takového v lokalitě v minulosti dělo," dodala Čírtková.
Vražda, nebo genocida? Zločin bude těžké prokázat
Může být z vraždy ještě v této době někdo obviněn a jít do vězení? Názory právníků v této věci jsou různé. Shodují se v tom, že je potřeba udělat podrobnou analýzu podkladů vyšetřování i analýzu jednotlivých zákonů a amnestií.
"Nemyslím si, že šlo o válečný zločin," říká právník Karel Schelle. Záležitost u Dobronína je podle něj typickou vraždou. Ta by však byla promlčena a hledání pachatele by nemělo smysl.
"Jiné by to bylo v případě genocidy nebo zločinu proti lidskosti. Zločinem proti lidskosti bylo například vyhlazování lidí v koncentračních táborech nebo případ, který se stal před patnácti lety v bosenské Srebrenici. Klasifikace trestného činu je na vyšetřovateli," uvedl děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Aleš Gerloch.
"Obžalovány mohou být pouze žijící osoby. Věk 88 let sám o sobě trestní stíhání nevylučuje. Bude ovšem složité unést takzvané důkazní břemeno – tedy prokázat, že to, co bylo způsobeno, způsobila obviněná osoba. V takových případech je obvyklá důkazní nouze," doplnil děkan právnické fakulty.
Vyšetřovatel případu Budínka bude muset brát v potaz "amnestijní zákon" přijatý v tuzemsku v roce 1946. Ten osvobozuje pachatele činů, jejichž účelem bylo přispět k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovaly ke spravedlivé odplatě za činy okupantů či jejich pomahačů.
Některými poválečnými zločiny se úřady zabývaly, ale jejich vyšetřování bylo později zastaveno a až na výjimky nebyly potrestány. Drtivá většina zločinců byla vyviněna právě na základě zákona číslo 115 z roku 1946.
