Do Daltonských, Montessori či Waldorfských základních škol (v některých školách je jen pár speciálních tříd) chodí v Brně více než pětina dětí. A jejich počet roste.
"Tam sedí všichni jak pecky"
"Já bych nikde jinde být nechtěl. Tady je to super, někdo dělá češtinu, druhý si čte, třetí něco skládá," vysvětluje devítiletý Vojtěch Týc, který právě vybarvuje omalovánku podle slovních druhů. Vedle něho leží magazín MF DNES, o kterém hrdě hlásí, že jej vzal ráno tatínkovi.
alternativní školy v brněCelkem navštěvuje základní školy v Brně 24 tisíc dětí. Do alternativní (školy či třídy) chodí asi 5 250 dětí Daltonský plán: ZŠ Mutěnická, Horácké náměstí, Antonínská, Husova, Chalabalova, J. Babáka, Křídlovická, Křivánkovo náměstí, Milénova, Přemyslovo náměstí, Staňkova - dohromady 4 796 dětí Waldorfská pedagogika: ZŠ Plovdivská 8 - 300 dětí Montessori pedagogika: ZŠ Gajdošova 8 a ZŠ Pastviny - dohromady 150 dětí Domácí vyučování v Brně - 8 dětí (například ze škol Novolíšeňská, Heyrovského, Chalabalova) |
"V normální škole, to bych vážně nemohla," přizvukuje Vojtovi spolužačka ze sousedního "koutku". "Tam sedí všichni jako pecky a učitel řekne: otočte si na stranu, kde je kouzelník a tenhle odstavec nám přečte Anička," napodobuje hlas imaginárního nudného učitele.
Třídy, jak je na počátku 20. století navrhla Maria Montessori (první ženská doktorka medicíny) jsou rozdělené skříňkami na několik koutků. Děti tady sedí společně kolem stolů nebo posedávají na koberci.
Jeden koutek slouží matematice, další psaní, vlastivědě, jeden je na hraní. V místnosti panuje soustředěná pracovní atmosféra a zní v ní klidná hudba.
V jednom koutě je na koberci nakreslená elipsa. "Tam se vždy ráno scházíme a každý si řekne, co bude ten den dělat. Každý z dětí si dělá týdenní plán, co splní z jednotlivých předmětů. Kdy to ale udělá, je na něm. Nevěřili byste, co děti dokáží, když jim dáte prostor a zodpovědnost. Středoškoláci se divili, když slyšeli jejich referáty," chválí učitelka Dagmar Bulová pokroky svých svěřenců.
Ne pro všechny se však alternativní přístup k výuce hodí. Konkrétně Montessori vyžaduje umění brát ohled na ostatní a pracovat potichu. "Proto se nehodí třeba pro hyperaktivní děti," podotýká Bulová.
Když žák pracuje sám...
Podle údajů magistrátu chodí v Brně do základních škol téměř 24 tisíc dětí. Z toho přes 20 procent navštěvuje buď alternativní třídu či školu. Nejrozšířenější v Brně je takzvaný Daltonský plán.
"Žák pracuje samostatně a nezávisle, zároveň je mu umožněno radit se s ostatními a pracovat na společných projektech. Dalton respektuje rozdílné tempo u dětí a také rozlišuje, na co má který žák talent, a ten se snaží rozvíjet," říká prezident Asociace daltonských škol Vladimír Moškvan, který je ředitelem Základní školy Chalabalova.
Daltonský plán je v Brně dokonce nejrozšířenější v republice. To proto, že město Brno v 90. letech navázalo partnerství s holandským Utrechtem. A Holandsko se honosí nejsilnější tradicí alternativních škol v Evropě.
"Za těch 15 let vyjelo od nás do Holandska na stáž či výměnu více než 500 učitelů z jižní Moravy. Výhodou Daltonu je, že se dá aplikovat na naše národní kurikulum (učivo - poznámka redakce)," doplnil Moškvan.
Waldorfskou základní a mateřskou školu v Brně si rodiče doslova vydupali ze země. Léta se stěhovala z místa na místo a zapálení rodiče s ní. Začínala na konci 90. let v Žabovřeskách, pak byla v Jundrově, v Jehnicích, v Líšni a od letošního září má konečně vlastní budovu v Plovdivské ulici.
"Líbí se mi, že tady ke každému dítěti přistupují individuálně, jako k osobnosti a taky je zde úzká spolupráce školy s rodiči. I styl výuky je jiný než na běžné základce, hodně se dbá na kvalitní učitele," řekla jedna z maminek.
Příspěvky na pomůcky
Školné se v alternativních školách neplatí. V Montessori se přispívá asi 400 korun měsíčně na speciální pomůcky, ve škole na Plovdivské rodiče platí jen příspěvek 250 korun ročně. Kdo má zájem se o brněnských školách "jinak" dozvědět víc, může zavítat na veletrh základních škol, který se koná ve dnech 26. a 27. listopadu v Lužánkách.
